Do Erasmus projektu Fit for career jsem se přihlásil během zimního období s touhou účastnit se závěrečného setkání v Bulharsku. Hlavní motivací bylo vyzkoušet svoji angličtinu a poměřit výkony s partnerskými školami, tedy ze Španělska, Itálie a Bulharska.
Cesta do Bulharska probíhala v poklidu a plánovaně to se změnilo během cesty ze hlavního vlakového nádraží v Sofii. Žádný z prodavačů lístků totiž neuměl anglicky. Naštěstí se nás jal nějaký místní anglicky mluvící Bulhar, který pomáhal turistům koupit lístky. Hned po vystoupení z podchodu jsme uviděli bulharské vlaky, které jak bylo vidět nejsou v nejlepším stavu. Avšak tří hodinová cesta dále utíkala rychle.
Po příjezdu do Kazanlaku jsme počkali na místní učitelé z partnerské školy, kteří nás poté zavezli do našeho hotelu. Hotel Zornica byl velice příjemným místem odpočinku po projektových dnech. V hotelu bylo možné využít krytý bazén se saunou, po dlouhých náročných dnech jsme si zde parádně odpočinuli.
Nyní ke hlavní náplni našeho setkaní. Hned druhý den jsme se účastnili místního školního Technofestu. Na této akci všechny partnerské školy a místní žáci prezentovali svoje výrobky. Za nás to tedy byli průmyslový maják, nabíječka na mobil z alternátoru na kolo, regulátor svícení světel auta a rozprašovač dezinfekce. Naše škola měla ještě jeden výrobek a to „jeřáb“ pomocí kterého se dalo přepočítávat kartézské souřadnice na polární. Ten se ale kvůli větším rozměrů nevzal. Po krátkém úvodu jsme se dostali ke slovu my a okomentovávali jsme naše výrobky v angličtině. Moc potíží jsme s tím neměli jen jsme se trochu zadrhávali na odborných názvech.
Další dny jsme vydali na exkurze po okolí Kazanlaku a to do firmy na výrobu karbidových nástrojů, jednoho z nejstarších měst Evropy Plovdiv, kostel vystavěný po válce Bulharů a Rusů proti Turkům a pohoří Stara planina. Nejvíce z těchto výletů mě zaujal výstup právě na pohoří Stara planina. Nahoře se totiž nacházela stará kamenná bašta, v niž se nacházelo malé muzeum o historii války proti Turkům. Dozvěděl jsem se, že Bulharové mají k Rusům docela vřelý vztah.
Během těchto exkurzí jsem seznámil s dvěma Bulhary Kazanlažské školy a zjistil, že máme docela podobné zájmy. Konverzace v angličtině tedy probíhala vcelku bez problému.
Závěrem chci poděkovat svým spolužákům a našim učitelům, kteří s námi do Bulharska vycestovali, díky nim byl projekt záživný a fajne. Na tento projekt budu vzpomínat jako na dobrou zkušenost a beru si z něj pro sebe pár ponaučení.
Lukáš Rojka
