Naše jazyková mise na Maltě
Malta je maličký ostrůvek mezi Sicílií a Afrikou, hlavní ostrov měří cca 25 km, přináležející Gozo pak 6 km. Žije zde půl milionu obyvatel a Malta je čtvrtou nejhustěji zalidněnou zemí světa. Strategická poloha Malty ve Středozemním moři z ní udělala důležitý obchodní uzel i strategický bod pro kolonizátory. V průběhu dějin byla ovládaná Féničany, Kartágem, Římem, Byzantskou říší, Francouzi a nakonec Spojeným královstvím. Nezávislost získala až v roce 1964, nyní je členským státem EU. Hlavním městem je Valletta, dřívějším byla Mdina. Úředními jazyky jsou maltština a angličtina, dříve i italština. Malta je silně křesťanská, což pramení z dějinné klíčová role johanitského řádu ve středověku. Církví je zde více a typickým projevem jsou časté bujaré oslavy církevních svátků jednotlivých církví s velkolepou výzdobou ulic a průvody s hudbou. Už po příletu nás zaujal ohňostroj. Když jsme se zajímali, co oslavují, taxikář poznamenal, že malťáné slaví rádi a často. Potom nás už nepřekvapovaly časté zvukové efekty ohňostrojů či salvy děl oznamující celou hodinu.
Proč na Maltu? Nás tam zavedla výuka angličtiny, jelikož právě Malta je známá velkým množstvím jazykových škol, v sezoně je na Maltě tisíce studentů různých národností. A právě zde letos o prázdninách absolvovalo kurz i 5 učitelů naší školy v rámci projektu Erasmus+, který je financován z programu Evropské unie. Říká se, že 2 týdny strávené v cizí zemi dají více než rok výuky v kurzu doma. Ano, když se člověk pohybuje v cizojazyčném prostředí a musí se o sebe starat, je to něco jiného, tam se neporozumění nedá přejít úsměvem, ale musíte se nějakým způsobem domluvit. Měli jsme štěstí, že se nás většina sešla v jedné skupině, s námi tam byli studenti z Brazílie, Bolívie, Mexika, Polska,… Naše učitelka Izabella, čili Bella, pocházela z Nigerie a byla to energická žena, která nás dokázala promíchat a její výuka byla zajímavá. Našemu domácímu vyučujícímu Olegovi jsme ostudu nedělali a v průběžných jazykových soutěžích jsme obsazovali přední místa. Výuka probíhala střídavě ráno nebo odpoledne ve 4 hodinových blocích a po vypracování domácích úkolů jsme měli i čas prozkoumávat ostrovy. Původní plán půjčit si na výlety auto jsme opustili po zjištění, že na Maltě používají pravostranné řízení. Severní část ostrova je navíc velkým souměstím se silným provozem a obtížným parkováním. Když poprvé na kruháku řidič autobusu najel zleva, udělalo se mi špatně a děkoval rozumu, že jsme do toho nešli. Zvolili jsme tedy doporučovaný způsob autobusové dopravy. Řešení to bylo, ale ztráceli jsme hodně času čekáním. Jízdní řády sice mají, ale moc se jimi neřídí. Tady se žije jinak, středomořský život není tak uspěchaný a svázaný časovými limity. Slyšel jsem, že Malta vyhrála evropskou soutěž o nejlínější národ. Něco na tom bude - ve službách zaměstnávají spoustu cizinců.
Navštívili jsme po výuce ve volném čase spoustu pláží, přírodních i historických památek sami či s organizovanou skupinou, o víkendu jsme absolvovali i dva pobřežní treky na méně osídleném Gozo. Měli jsme štěstí na počasí, jelikož první týden byly příjemné teploty kolem 30 stupňů, ke konci ale už šplhaly na běžných 40.
Kurs na Maltě nám dal velkou zkušenost s jazykem, možnost mluvit jazykem s lidmi na stejné úrovni, ale i muset se o sebe postarat v cizím prostředí, kde samozřejmě ne vše normálně fungovalo. Je to další motivace k jazykovému vzdělávání, pokud se chce člověk pohybovat v zahraničí. Děkujeme škole, že nám tuto šanci dala.
Za účastníky projektu Erasmus+ na VOŠ, OA a SOUT Chotěboř
Miloslav Vaněk