Dne 11. 4. 2025 jsme se společně se spolužáky z prvního a třetího ročníku vydali na exkurzi do bývalého koncentračního tábora v Osvětimi. Tento výlet jsme si dlouho přáli podniknout a my z druhých ročníků jsme sami přišli s tím, aby nás na toto místo paní učitelky dějepisu vzaly.
Samotný výlet začal už v 6 hodin ráno, kdy jsme se společně sešli v Chotěboři před zimním stadionem. Cesta autobusem do Osvětimi byla poklidná, na místo jsme dorazili okolo půl dvanácté.
První prohlídka probíhala v Osvětimi I, kde jsme prošli jednotlivé části muzea. Viděli jsme tam mnoho reálných fotografií a dochovaných věcí obětí. Bylo až neskutečné, co vše jsme mohli vidět, např. boty, ale i dětské bačkorky, oblečení, kufry nebo místnost, kde se nacházely asi 2 tuny lidských vlasů. Také jsme viděli zbytky plynových komor. Už toto v nás zanechalo velice nepříjemný pocit.
Když byla první část exkurze za námi, přesunuli jsme se do nedaleké Březinky, kde jsme absolvovali další hodinku a půl prohlídky. Tam jsme mohli vidět například železnici, po které lidé přijížděli do tábora. Nevěděli, jaká hrůza je čeká. Prohlédli jsme si i vnitřek baráku, ve kterém kdysi živořily ženy. Zdálo se nám nepředstavitelné, kolik jich tam muselo být namačkaných v tak otřesných podmínkách.
Cesta zpátky byla dlouhá a náročná. Pomalu jsme „zpracovávali“, co jsme právě viděli. Postupně jsme se uklidnili, zastavili se na jídlo, někteří si v autobuse i zazpívali.
Celý náš výlet byl zakončen v Chotěboři mezi 22. a 23. hodinou. Den se určitě vydařil, ale zanechal v nás kousek té hrůzy, kterou jsme viděli.
Vendula Urbanová, Kateřina Lédlová (2. MA)
